Italský apelační systém

Italský apelační systém a jak mu porozumnět

Každý z nás kdo si otevřel nějakou láhev italského vína si nemohl nepovšimnout označení na etiketě. DOC, DOCG, IGT, Superiore, Classico, Millesimato, Riserva a podobně. V dnešním článku se podíváme trochu důkladněji na to, co všechno v sobě tyto zkratky ukrývají a jak se v nich orientovat.

Italové v průběhu staletí tuto hru určitě ovládli a byli průkopníky zákonů na kontrolu původu a ochranu názvů vín. Toto dědictví je dodnes v DOC & DOCG klasifikačním systému. Od Barola a Chianti po Valpolicella a Soave se většina tradičních vysoce kvalitních italských vín vyrábí v omezeném množství v DOC nebo DOCG oblastech podle velmi přísných předpisů.

První pokusy o zákonnou podporu a dohled při výrobě jakostních vín v Itálii a ochranu vinařských oblastí byly provedeny na počátku roku 1900. První skutečný systém sledování jakosti, který stanovil pravidla zaručující kvalitu vín a jejich místo původu

, byl představen v roce 1963. Zákon č. 930 ze dne 12. února 1963 poprvé v Itálii zavedl označení kontrolovaného původu a stanovil rozdíl mezi „stolními víny“ a jakostními víny. Tímto zákonem Itálie také zavedla a uznala zkratku EHS VQPRD („Vino di Qualità Prodotto in Regione Determinata“ (italsky jakostní víno vyrobené v určené oblasti). Současný italský systém jakosti se řídí zákonem 192 z roku 1992, který plně nahradil předchozí zákon z roku 1963. Systém primárně definuje geografickou oblast označení, hrozny a podíly povolené pro konkrétní produkci vína, maximální hektarový výnos, minimální objemové procento alkoholu, styly a druhy vín uznané systémem označování, minimální doba zrání před prodejem vína, chemické a fyzikální vlastnosti, jakož i organoleptické vlastnosti. Systém kvality je tvořen apelačními kategoriemi definujícími odlišné třídy kvality ideálně strukturované do „pyramidy kvality“, kde vrchol představuje nejvyšší možnou úroveň kvality. Kategorie definované systémem jsou následující:

IGT: Indicazione Geografica Tipica, typické zeměpisné označení)

DOC: Denominazione di Origine Controllata, označení kontrolovaného původu

DOCG: Denominazione di Origine Controllata e Garantita, označení kontrolovaného a zaručeného původu

Některé apelační zákony také umožňují volitelné použití speciálních druhů, které se obvykle používají pro speciální vína vyrobená konkrétními výrobními technikami a musí být na etiketě uvedeny s následujícími výrazy:

Classico - je víno vyrobené v nejtypičtější a nejznámější oblasti apelace, například Orvieto Classico

Superiore – je víno, které má objemové procento alkoholu vyšší, než je normální požadavek na označení

Riserva  – je víno, které prošlo delším procesem zrání, než jsou běžné požadavky na označení, Millesimato – termín označuje, že šumivé víno se vyrábí z vín získaných z hroznů jedné sklizně, ročníku, v tomto případě nazývaného „millesimo“.

Ve své podstatě to také znamená, že tyto hrozny jsou z dobrého ročníku a víno stojí za to být lahvováno, aniž by bylo spojeno s jinými ročníky,

A nyní již konkrétně

IGT - INDICAZIONE GEOGRAFICA TIPICA

(Italština pro typické zeměpisné označení, ekvivalent P.G.I, chráněné zeměpisné označení)

Jak již bylo zmíněno, tato kategorie byla vytvořena v roce 1992 za účelem modernizace asi 40 procent italské produkce stolního vína postavením těchto produktů na úroveň francouzských systémů „Vin du Pays“ nebo německých „Landwein“. Byl také navržen tak, aby zahrnoval nesčetné množství vážených a často extrémně drahých italských vín, která se prodávají jako Vin da Tavola mimo tolik kritizovaný systém DOC. Na etiketě vína musí být uvedena jeho specifická oblast a může být uveden typ a ročník. Pěstitelé nebo regionální vlády jsou povinni požádat o status IGT stejně jako o označení DOC nebo DOCG.

DOC - DENOMINAZIONE DI ORIGINE CONTROLLATA (Italština pro „označení kontrolovaného původu“, ekvivalent P.D.O, chráněné označení původu)

DOC znamená, že víno s touto značkou na etiketě bylo vyrobeno ve specifikované oblasti, zrálo a bylo  lahvováno v souladu se stávajícími předpisy a pod přísnou kontrolou italských úřadů.

Pro získání statusu DOC musí producent prokázat, že produkce hroznů z jeho vinice je omezena na stanovené maximum, že množství moštu získaného z hroznů během zpracování nepřesahuje dohodnutou úroveň a že vyrobené víno má minimální přírodní obsah alkoholu. Kromě toho jsou v mnoha případech stanoveny doby minimálního zrání, takže víno nemůže být prodáno spotřebiteli, dokud nedosáhne přijatelné úrovně zrání.

Úřady provádějí časté kontroly a odebírají vzorky k analýze v různých fázích výroby. Tyto kontroly začínají od révy a provázejí celý výrobní proces až k hotovému produktu v láhvi. Nyní, když mnoho výrobců zjistilo, že se vyplatí vyrábět dobré víno a stanovit standard kvality, jsou porušení pravidel vzácná. Kromě toho jsou sankce velmi přísné, skládají se z vysokých pokut nebo odnětí svobody v závislosti na množství dotčeného vína. V současné době existuje asi 300 DOC regionů. Tento počet se pravděpodobně během několika příštích let zvýší, což odráží neustále se zlepšující standardy italské výroby vína.

DOCG - DENOMINAZIONE DI ORIGINE CONTROLLATA E GARANTITA (Italština pro „označení kontrolovaného a zaručeného původu“, nejvyšší úroveň pro P.D.O, chráněné označení původu)

Tato kategorie je vyhrazena pro elitní vína, jejichž kvalitu „garantuje“ italská vláda.

Tato vína lze prodávat pouze v lahvích nepřesahujících určitou velikost a každá láhev je opatřena pečetí záruky. Prvním vínem DOCG, které bylo na prodej, bylo Vino Nobile di Montepulciano z Toskánska, následovalo Brunello di Montalcino, rovněž z Toskánska, a Barolo a Barberesco z Piemontu. Chianti se stalo DOCG s ročníkem 1984 a Albana de Romagna v roce 1987. Nedávno byla modernizována další vína: Gattinari a Asti Spumante z Piemontu, Vernaccia di San Gimignano a Carmignano z Toskánska, Torgiano Reserva a Montefalco Sagrantino z Umbrie a Taurasi. Další vína zvláštní pověsti jsou pravidelně zvažována výše uvedenou komisí jako možní kandidáti pro tuto exkluzivní kategorii. Počet DOCG však bude vždy extrémně omezený. Každý kolek je očíslován a obsahuje název označení a vydává jej italská vláda. Systém označování rovněž připouští tam, kde je to vhodné, uvedení názvu podoblasti, jako je konkrétní vinice, farma nebo statek, nebo název místa původu, aby se ještě více zúžila a zachovala kvalita oblasti s vynikající kvalitou ve srovnání se zbytkem označení. Toto je vlastně adaptace konceptu cru používaného ve Francii.

Poznámka redakce: Počet DOC i DOCG oblastí se neustále rozrůstá, což znamená zvyšující se kvalitu italských vín. Ze svých cest po Itálii a pravidelných návštěvách u vinařů mohu potvrdit, že úřady opravdu důsledně kontrolují celý výrobní proces a u DOC a DOCG označení musí vinaři pravidelně odesílat vzorky své produkce do laboratoře stejně tak i vzorky vín během celé produkce. Tím jak jsou italské zákony v tomto ohledu velmi přísné a pokuty vysoké, můžeme říct jen jedno – italským vínům lze věřit. Aby ale vše nebylo tak růžové, je nutno zmínit, že pečeť DOCG nám ještě nezaručí chuťový zážitek z vína. Stále ještě existuje rozdíl mezi velkými průmyslovými vinaři a malými a středními vinaři od kterých nakupujeme pro náš e-shop.

Váš barbarroh.cz

zpět na výpis kategorií